Robert Vlasák dlouhodobě pracuje s fyzikálními principy a možnostmi jejich vizuálního ztvárnění.
Od prvotních ukázek jednotlivých fyzikálních zákonitostí, které mohou připomínat podivné relikvie kabinetu kuriozitšíleného vědce se dostává k využívání svých technických znalostí (s nadšením z toho, že to funguje) k jemně kultivovaným a hravým instalacím, které nabízejí více konotací (způsobů čtení) a emocí. Ve svých pracích se zaobírá mechanikou, optikou, ale poslední dobou stále častěji elektrickými a zvukovými jevy. Do procesu vnímání díla zapojuje percipienta, který nemá pouze funkci pasivního pozorovatele, ale spolupodílí se na vzniku významu díla svou přítomností, dotykem či hlasem.

Text: Andrea Demek

Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 25. listopadu od 19.30.

08. 10. – 22. 10. 2010
Markéta Hlinovská: VYBAVENÍ

Markéta Hlinovská (1978). Zpočátku „reportážní“ charakter práce se zúžil do témat z okruhu předmětného světa, architektury, říše zvířat a jejich kombinace. Využívá vlastního grafického myšlení a vidění, nerespektuje a porušuje klasické grafické techniky. Často používá netradiční materiály (netkaná textilie, plastové desky, fólie, durofol…).

Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 7. října od 18.00 hodin.

Host: Ondřej Kotrč. Výstavu uvede Jiří Ptáček.

Petr Dub programově pracuje s nabouráváním představ a vnímání klasických atributů malířské práce:
média závěsného obrazu, jeho formátu, plochy a instalačních možností.

Vernisáž se uskuteční v pondělí 24. května od 18.00 hodin.

Malíř, sochař a tvůrce prostorových instalací, jehož tvorba nemá v domácím prostředí ani předchůdce a ani následovníky, se zabývá jevovými průniky malby a objektu..

Vernisáž se uskuteční ve středu 21. dubna od 18.00 hodin.

Ondřej Maleček absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (u P. Nešlehy a S. Diviše). Vzhledem ke svému předchozímu studiu (PF UK – obor český jazyk, výtvarná výchova, DAMU – obor scénografie) má blízko k literatuře, především ke klasikům českého romantismu a románového místopisu (K.H. Mácha, K.Klostermann). Neoromantické ohlasy tvoří podstatnou součást jeho malířské poetiky.

Melancholická přírodní zákoutí (cesty, údolí), opuštěná místa (pole, mýtiny) či dramaticky působící scenérie (noční lesy, skalní útvary) odlehčuje osobitým naivizujícím tvaroslovím. Měkká stylizace, která navozuje dojem zvětšených deníkových kreseb, směřuje k ironické distanci vůči atributům pomíjivosti (smrt, lebka, kosti), spásy (kříž, tvář, světci) či národní svébytnosti a identity (lev, prapor, vlajka). Maleček otupuje vyostřené, zraňující hroty romantické nespoutanosti, nesmiřitelnosti a revolty, aby vše přeměnil v baladistické, hořce úsměvné pohádky, které se ale nezříkají ani temných hlubin, z nichž čerpají. Jsou to legendy-poselství o místě, kde autor žije, o prostoru, který sdílí, o identitě, snech, nenaplněných tužbách i smíření. Na jeho obrazech se zjevují noční hvozdy, ostře zalomené horské cesty, dramatická oblaka, můry, pavouci a dravci, čarovné byliny i mystické houby. Z heraldických zvířat se stávají hrozivá totemická monstra nebo naopak absurdní oživlé karikatury vyslané do prostoru (dvouocasý lev). V cyklu Vlajky se Maleček vyrovnává s problematikou vymezovaného teritoria. Na „obrazy-prapory“ umisťuje nalezené předměty, přírodniny, klíčové krajinné prvky, ale i ustálené, konvenční symboly (lebka se zkříženými hnáty, duha, nápisová páska). Vše je tu však významově rozvolněno a odhmotněno. Z vyhraněného nacionalismu 19.století se stává přátelská táborová hra v kulisách kulturní krajiny, tajemné v její tušené skutečné paměti. Prožitý, historicky nezávazný de-kontext místa.

Vernisáž se uskuteční v pondělí 22. března od 18.00 hodin.

Pro práci Andrey Štekrové je příznačný princip zkoumání prostoru prostřednictvím intervencí do stávajících struktur – ať už ve volném městském prostředí nebo v interiéru.

Pro tento přístup je příkladným objekt, který autorka realizovala v rámci vlastního kurátorského projektu Imitace míst, který byl volnou součástí letošní brněnské přehlídky Sochy v ulicích / Brno Art Open 2009 pořádané Domem umění. Štekrové objekt s názvem Pravý/Nepravý byl tvarově a povrchově autentickým prodloužením – jakýmsi přídavkem / přílepkem – nefunkční kašny s figurální sochou Vincenta Makovského před Domem umění. „Imitace místa“ znamenala imitaci vizuálních parametrů kamenných obkladů, která jsou ve své nefunkčnosti a estetické fádnosti pro kolemjdoucí vlastně neviditelné. V tomto ohledu má tato intervence také sociokulturní přesah, dílo totiž neupozorňuje na sebe sama, jako na okolní tvarové vzorce v jejich dobové stylové a urbanistické koncepci. (Včetně architektonických stereotypů v rámci umísťování sochařských děl do veřejného prostoru.)

Site specific objekt Pravý/Nepravý představuje v pořadí druhý projekt Andrey Šterové dekonstruující stávající architekturu. V roce 2008 vytvořila obdobně koncipovanou práci Zpřítomnění na sympoziu v Dolních Kounicích pod kurátorským vedení Petra Veselého.

Také v galerii Půda autorka připravila instalaci, která reaguje na dispozici a konstrukci výstavního prostoru. Trámoví, schody a žebřík, které jsou výraznými identifikačními prvky půdního prostoru, využívá jako východiska pro rozvíjení jejich tvarové kompozice. Subtilním rozvinutím jejich běžných forem prostřednictvím doplňování dalších součástí diváka nenápadně uvádí do jiného prostoru, jehož proměna není na první pohled zřejmá, je však o to působivější. Site-specific projekty Andrey Štekrové představují jakési sochařské intermédium, v němž je provázána architektura, socha s konceptuálními přesahy k sociokulturnímu rámci. Oproti autorům pracujícím s obdobnými východisky (např. Dominik Lang nebo Pavla Sceranková) se Andrea Šterková intenzivněji odkazuje ke stávajícím prostorovým dispozicím, které neokázale někdy až neznatelně akcentuje – zvýznamňuje.

Andrea Štekrová, *1977 Most (CZE), absolventka Fakulty umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Katedra užitého umění, ateliér Sklo (doc. Ilja Bílek) a ateliér Přírodní materiály (prof. Jaroslav Prášil) a Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, Ateliér sochařství II. (prof. Jan Ambrůz); působí jako umělkyně a nezávislá kurátorka.

ukázka prací | facebook

Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu od 18.00 hodin.

Studenti ateliéru monumentální tvorby J.Příhody
Klára Jirková, Janek Rous, Anna Hulačová, Viktor Takáč, Jana Doležalová
se poprvé představí v Galerii Půda v Jihlavě.

Kurátor: Michala Butková

Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 1. října od 18.00 hodin.

Omlouváme se návštěvníkům, výstava byla po domluvě s autorkou zrušena.
Děkujeme za pochopení.

Tereza Damcová (1977) je nedávnou absolventkou ateliéru grafiky Margity Titlové-Ylovsky brněnské FaVU VUT. V galerii Půda se představí průřezem své tvorby z posledních několika let a to převážně kresbami a ilustracemi. V celé její tvorbě se opakovaně vynořuje postava Bubačky, která je autorčinou průvodkyní fantaskním světem. Její krajiny se vyznačují spoustou pitoreskních detailů, které jsou pravděpodobně ovlivněny studiem grafických technik. Přesto však je hlavním vyjadřovacím prostředkem Terezy Damcové malba, kresba, video a performance. Damcová se s figurkou Bubačky ztotožňuje natolik, že v její roli vystupuje i ve svých performancích s experimentálním hudebním projektem Mateřídouška.

http://www.muteme.cz/bubacka/text.html
http://www.materidouska.muteme.cz

Vernisáž výstavy studentů ATELIÉRU KERAMIKY A PORCELÁNU VŠUP Praha se uskuteční ve čtvrtek 14. května v 18.00 hodin.