05. 12. – 23. 12. 2008
Václav Girsa: VÁCLAV NISSAN

Udělat výstavu Václavovi Girsovi bylo opravdu potěšením.
Václavových obrazů jsem si poprvé všimla, když byl na stáži na VŠUP v ateliéru Jiřího Davida, kde vystavoval soubor obrazů punkových kapel. Obrazy mě přesvědčily volnou expresivní a velice bezprostřední malbou a také svým humorem.


Dozvěděla jsem se, že Václav studuje u Vladimíra Skrepla na AVU a jen tak někde nevystavuje. Poté bylo pro mě vždy občerstvením se někde setkat s jeho obrazy. Po několika letech přijel do galerie Půda s výstavou „Hygiena nižší střední třídy“ a vystavil zde několik obrazů (Zeď, O červené karkulce a další…). V té době již Girsa ukončil studium na AVU souborem 22 velkoformátových pláten (cca 165 x 215 cm) malovaných převážně akrylem na šepsované plátno bez rámů. Tématem se staly Girsovy spolužačky z ateliéru. S každou z nich strávil jeden týden a jako reflexe pobytu s nimi vznikla tato série obrazů.
Je vidět, že se nebojí experimentu a dlouze nepřemýšlí nad tím, co by měl malovat. Například s Alicí Hilmarovou začali pracovat na společném obrazu tak, že Václav namaloval obraz, který Alice neviděla. Ten potom zakryli lepící páskou, zatřeli černou barvou a přes ní malovala další obraz Alice. Po dokončení chtěli pásku sundat a zjistit, zda tyto dva obrazy fungují dohromady. To se do dneška nestalo. Jako reakce na pobyt s Alicí vznikl další obraz na motivy Josefa Lady, který můžeme vidět na této výstavě. Po škole Girsa cestuje a vzniká série obrazů z Argentiny a Nového Zélandu. Jsou to opět velkoformátová plátna, záznamy, deníky z cest, postřehy. Nebojí se používat rozmáchlá gesta, pastózní vrstvy, streatartové nápisy, vysvětlivky, detaily rostlin, hub ani vložených interaktivních věciček, které v obrazu najdete jakoby náhodou (např. Where is Kiwi ). Girsa opravdu maluje všechno, nebojí se odvážných kombinací technik, stále víc a víc se snaží překročit malbu a posunout své obrazy směrem k objektu. I přesto mezi jeho obrazy najdete „klasické“ krajinky, zátiší, kočky, portréty, punk, ale také přísně geometrické abstrakce. Vše perfektně provedené s vyváženou kompozicí a malované s jasnou intuicí.

Když o Václavovi Girsovi přemýšlím, napadají mě tři věci: nevídaná upřímnost uměleckého projevu, neuvěřitelná pracovitost a s tím související velké zapálení pro malbu jako takovou. To vše dává dohromady velkou sbírku Girsových obrazů, čítajících několik stovek pláten, z nich většinu považuji za opravdu kvalitní, zábavné a hlavně původní. Necenzuruje se, ukáže vám vše co má, obrazy slabší, u kterých nikdy nepochopíte, proč je namaloval a obrazy nad kterými zůstanete stát a víte, že takhle má vypadat obraz!

TEXT: Lucie Berková, Denisa Krausová