07. 05. – 29. 05. 2008
Kamila Zemková: SÃO MAMEDE

Kamila Zemková se věnuje soustavně a téměř výhradně malbě.
Bylo tomu tak již od střední školy a je tomu tak dodnes, kdy je studentkou magisterského studia ateliéru Intermédia u svérázného Václava Stratila na Fakultě výtvarných umění v Brně. Na této výstavě se představuje převážně částí své bakalářské práce – rodinnými portréty a zátišími.

Kamila Zemková nakreslila naivní obrázky, které mají cosi společného s nějakým sv. Mamedem, a já v nich někdy zahlédnu její malířskou zralost.
Už dlouho vím, že Kamila Zemková umí namalovat figuru, ovládá expresivní výraz a má koloristické nadání. Jen je to s ní složité, protože pokaždé znovu zápasí o to, jestli se má svých dispozic chopit a uplatnit je. Také v sérii kreseb z Portugalska, k níž ji inspiroval Mamedův lokální kult, začala od nuly, jak má ve zvyku. Nejsou to pouze rychlé záznamy a už vůbec ne skicy. Kamila Zemková se pročmárává k vyjádření emocí, někdy hodně primitivními prostředky a jindy se zalíbením ve výtvarném zpracování.

Také tyto kresby jsou úplně civilní, jako všechno, co si Kamila Zemková vybírá a co dělá.

Chce navazovat kontakt skrze bezprostřední sdělení vlastních zážitků - z věcí kolem sebe a také z malování, které ostatně je součástí jejího života stejně jako ty „věci“ kolem ní: její rodina, její privát nebo kostel sv. Mameda v Lisabonu. Předává nám to co nejúplněji, včetně své nestálosti. Bere to, jak to přichází, není rafinovaná.

TEXT: Jiří Ptáček